Stavebnictví bez víceprací? Od iluze k realitě díky BIM modelování

by   Crest Communications
2017-12-19   09:50
/uploads/posts/6f51c213769b55a4a5b235f695c314252507f5a7/images/Terasy_Strasnice_BIM_model_02.jpg /uploads/posts/6f51c213769b55a4a5b235f695c314252507f5a7/images/Terasy Strašnice_foto_03.jpg /uploads/posts/6f51c213769b55a4a5b235f695c314252507f5a7/images/Terasy Strašnice_vizu_02.jpg

V létě úspěšně zkolaudovaný rezidenční projekt Terasy Strašnice, do kterého se nyní stěhují majitelé nových bytů, se s pomocí BIM technologie podařilo dokončit dle stanoveného harmonogramu a s minimem kolizí i překročení nákladů na stavební práce. Výstavba 139 bytů v pěti domech v ulici U Hranic v Praze 10 začala v lednu 2016 a dokončena byla rok a půl od zahájení stavebních prací. Dispozice nových bytů se pohybují od 1+kk do 5+kk s podlahovou plochou mezi 32 a 120 m2. Součástí projektu je podzemní parkoviště a také 250 m2 komerčních ploch. Developerem je společnost Skanska Reality, za architektonickým návrhem a projektovým managementem stojí společnost di5 architekti inženýři.

„U projektu Terasy Strašnice jsme BIM technologii využili ve všech fázích projektové přípravy, kterou jsme zpracovávali: od změny návrhu stavby přes dokumentaci pro změnu územního rozhodnutí a stavby před dokončením až po prováděcí dokumentaci a dokumentaci skutečného provedení. V BIMu byla zpracována nejen architektonicko-stavební část, ale také statika, zdravotechnika, vytápění, vzduchotechnika i základní prvky elektroinstalace,“ říká hlavní inženýr projektu Johana Hanulíková ze společnosti di5 architekti inženýři.

V průběhu projektové přípravy byl na kontrolních dnech k dispozici pravidelně aktualizovaný 3D model, který usnadnil jednání mezi investorem, projektantem a dodavatelem stavby. Vzhledem k terasovému uspořádání obytných domů byla koordinace rozvodů složitější než v běžných obytných budovách. Terasy se otevírají na jižní straně k původní rodinné zástavbě a svažují se od sedmého nadzemního podlaží na úroveň druhého. Díky projektové dokumentaci zpracované v BIMu byly z projektu odstraněny veškeré kolize potrubí v šachtách či při křížení vedení ještě před zahájením výstavby. Podobné kolize lze přitom v klasické 2D dokumentaci odhalit jen velmi obtížně. Zásluhou podrobného 3D modelu bylo navíc možné přesně osadit průchodky pro všechna vedení již při budování železobetonové nosné konstrukce. Dodatečné vrtání prostupů a dobetonávky betonových konstrukcí byly proto minimální. Podobně jako předělávky rozvodů, a to kvůli důslednému dodržování předem vymodelovaných tras.

„Ačkoliv bylo využívání 3D modelu pro vedoucí pracovníky na stavbě novinkou a zpočátku k němu přistupovali s nedůvěrou, během několika týdnů se s modelem naučili pracovat a úspěšně jej využívali při každodenní práci,“ komentuje Johana Hanulíková.