První energeticky pasivní klinika na světě vyrostla v Olomouci

V Česku vzniklo historicky první energeticky úsporné zdravotnické zařízení na světě splňující nejpřísnější standardy pasivních domů. Stal se jím nedávno otevřený pavilon II. Interní kliniky gastroenterologie a geriatrie Fakultní nemocnice v Olomouci. Jako první nemocnice v tuzemsku navíc využívá i progresivní technologie chlazených stropů. Za unikátní architektonickou koncepcí stojí ateliér Adam Rujbr Architects, člen České rady pro šetrné budovy.

„Ačkoli u nás i ve světě vzniká poslední dobou čím dál více energeticky úsporných staveb, a to jak v soukromé, tak i veřejné sféře, v oblasti zdravotnictví se jedná o naprostou novinku. Se stavbou nemocnice v pasivním standardu sice jako první začali Němci ve Frankfurtu nad Mohanem, ale jako první byla letos dokončena právě klinika v Olomouci,“ uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Objekt olomoucké kliniky vyniká řadou inovativních technologických a konstrukčních řešení. Pomocí zelené retenční střechy efektivně hospodaří s dešťovou vodou, zužitkovává odpadní teplo, k prosvětlení interiéru využívá v maximální míře denní světlo a díky použitým materiálům umožňuje i variabilní změnu dispozic místností dle aktuálních požadavků. Navržený je jako budova s téměř nulovou spotřebou energie a šetří tak nemalé výdaje na provoz budovy. Pořizovací náklady na výstavbu byly tedy sice na počátku o něco málo vyšší než u klasické stavby, mnohonásobně se však vrátí během celého životního cyklu úsporného objektu. Oproti jiným tuzemským nemocnicím je totiž energetická náročnost kliniky v pasivním standardu 10x nižší.

Pětipodlažní budova s jedním podzemním podlažím je záměrně postavena na půdorysu ve tvaru písmene „U“. Tak je nejlépe možné dostat přirozené denní světlo do všech jejích částí, a to i na tradičně temnější místa, jako jsou schodiště či chodby. Architekti proto pečlivě vybírali i velikost oken a dalších prosklených ploch. To bylo důležité i kvůli zabránění přehřívání interiéru během léta. Podařilo se tak vytvořit šetrný objekt, jenž dokáže uložit a později využít přebytečné teplo. K vytápění a chlazení nepotřebuje téměř žádnou energii. Hodnota měrné potřeby tepla i chladu se tak ročně pohybuje do 15 kWh na m2. Ke snižování vysokých teplot v interiéru slouží také inovativní chlazené stropy. „Jedná se o maximálně šetrný způsob chlazení, kdy nedochází k proudění vzduchu. Toto řešení minimalizuje náklady, navíc přináší mnohem větší uživatelský komfort, a to nejen pro alergiky či astmatiky. Vznikla tak stavba, která posouvá soudobý standard zdravotnických zařízení směrem k vyšší kvalitě a šetrnosti, což by se do budoucna mělo stát normou,“ podotýká autor návrhu Adam Rujbr.

Klinika je inovativní i svým dispozičním řešením. Je totiž navržena a postavena v souladu s požadavky cirkulární ekonomiky tak, aby se jednotlivá patra dala v budoucnu přestavět dle aktuálních potřeb a nároků nemocnice. To je možné díky speciálním sádrokartonovým příčkám. Klíčovým požadavkem na stavbu pavilonu byla i rychlá dostupnost a snadný pohyb do dalších částí nemocničního komplexu. V areálu se tak nachází kryté spojovací mosty a oddělené trasy pro lékaře a pacienty. Při návrhu a výstavbě kliniky projektanti a stavební firma využívali inovativní technologii projektování BIM. Nový pavilon vyšel olomouckou nemocnici na necelých 398 milionů korun, přičemž bezmála třetinu výdajů pokryla dotace Ministerstva zdravotnictví. Státní podporu lze však čerpat i v rámci Operačního programu Životní prostředí, financovaného z evropských fondů, a to až do konce října 2019.