Konference Šetrné budovy 2017: Ekologie, technologie, ekonomie - ale především člověk

Potřeba strategického plánování, uvažování o životním cyklu budov s důrazem na člověka, nutnost ochlazování měst, revitalizací staveb a využívání brownfieldů v rámci smart cities – nejen k těmto závěrům dospěl již 6. ročník mezinárodní konference Šetrné budovy 2017 pod taktovkou České rady pro šetrné budovy. Více než dvacítka zahraničních a domácích řečníků se za účasti téměř tří stovek hostů zaměřila na vize a trendy budoucího vývoje v šetrném stavebnictví.
„Jsme rádi, že se nám podařilo vyvolat obsáhlou diskuzi o tématech zásadních pro budoucí vývoj a směřování naší společnosti. Budovy jsou zde v první řadě pro člověka a tomu by měl odpovídat způsob, jakým jsou koncipovány. Životní cyklus budov a udržitelnost jsou tak klíčovými aspekty, na které se musíme zaměřit, abychom vytvořili co nejkvalitnější prostředí pro náš život a život budoucích generací,“ uvedla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Vedle hledání udržitelných způsobů výstavby je podle odborníků nutné věnovat zvýšenou pozornost revitalizaci stávajících budov a využívání brownfieldů. Právě jejich oživení může podle Davida Labardina ze společnosti VCES pomoci minimalizovat dopad na tzv. greenfieldy. Zelených ploch v ČR totiž podle Libora Musila z firmy LIKO-S kvůli rozpínající se betonové zástavbě na perifériích měst ubývá, a to rychlostí až 10 ha orné půdy denně. Zajímavé závěry přinesla konference také o stavu vnitřního prostředí ve školách, které se po instalaci řady opatření výrazně zlepšilo. Inspirací bylo i představení technického řešení historicky první tuzemské nemocnice v pasivním energetickém standardu, kterou v Olomouci realizuje podle návrhu architekta Adama Rujbra společnost Peikko Group.
Člověk na prvním místě
Hlavní řečník a vesmírný architekt Ondřej Doule představil své vize, jak lze inovace z kosmického výzkumu uplatnit při výstavbě šetrných budov na Zemi. „Udržitelnost je při projektování vesmírných obydlí číslem dvě hned po bezpečnosti. Proto je inspirace pozemské architektury tou vesmírnou nasnadě, a to nejen v případě technologií, ale zejména v otázce toho, jak se člověk v budově cítí,“ objasnil Doule.
Životní cyklus budov – úloha plánování
Inspiraci vesmírnými řešeními ocenil Martin Hardenfels z firmy WAGO: „Vesmírná obydlí jsou pro ta pozemská inspirativní v tom, že je potřeba vždy vše velmi důkladně promyslet už při jejich projektování. Každá chyba se totiž může později vymstít. Řešení šetrných budov proto musí být natolik chytrá, aby se jejich přínos promítl do stavebních nákladů a celého životního cyklu budov.“ Při navrhování, výstavbě i následné správě objektů budou stále více pomáhat digitální technologie, na jejichž význam upozornil Josef Žák ze společnosti Skanska, generálního partnera konference, v souvislosti s používáním informačního modelu budovy BIM.
Udržitelnost jako životní styl
Z hlediska budoucí udržitelnosti je nutné se zaměřit na využívání obnovitelných zdrojů energie. „Země Unie v současné době produkují 800 milionů tun stavebního odpadu ročně a jen 50 % z něj se následně recykluje. Musíme proto opustit tzv. lineární ekonomiku a zaměřit se na cirkulární ekonomiku,“ zdůraznil Jean-Pierre Pigeolet z firmy Knauf Insulation. Směrem úspor a udržitelnosti budov se vydává společnost IKEA, která s využitím obnovitelných zdrojů provozuje prodejny po celém světě. „Konference ukázala, že tzv. Vize Nula o energetické soběstačnosti budov již není vzdálenou utopií a udržitelnost se postupně stává životním stylem,“ uzavřel Tomáš Andrejsek, předseda představenstva Rady.